Po pár desítkách metrech vedla cestička k nějakým chatám a já slyšela zurčení vody. A tak jsme se tam vydali, protože Oskar potřeboval schladit tlapky. Cestička nás zavedla do lesa k potůčku a studánce. A pak jsme se vydali kopcem vzhůru mimo cestičku, přešli nějakou louku a vystoupali nad skály...panečku...tam byl nádherný rozhled. A tak jsem se kochala...a dávala bacha, abych neskončila někde dole.
začalo se dost zatahovat a tak jsme se vydali dolů. Ještě jsme šli k Berounce, Oskar se vycachtal a protože začalo poprchávat a bouřit, vydali jsme se do Srbska na vlak. Cestou nás ale chytil pořádný déšť a tak jsme si udělali pauzu, dali si výborné párky a já kafe. Vydrželi jsme něco přes hodinu a když přestalo bouřit, déšť nedéšť, mazali jsme na vlak.
To jste byli v tom bufíku? Ten se mi taky líbil, ta hospoda už mi přijde moc velká. Vyšplhali jste si hezky, my to po té cyklostezce vzdali, to byli davy...
OdpovědětVymazaton byl jeden bufík přímo pod tou skálou, takovej ten pojízdnej. Chtěla jsem se tam stavit až půjdu zpátky, nechtěla jsem lézt nahoru nacpaná klobásou. Těšila jsem se na klobásu a kofolu jako malá...jenže začalo poprchávat a bouřit, tak jsem práskla do bot a mazali jsme. Pak už pršelo dost, tak jsme se zastavili u jednoho domku (je kousek od lávky přes Kačák), tam mají nejspíš z garáže udělaný bufetík a dá se sedět i venku pod těmi turistickými odpočívadly. Tam klobásu neměli, tak jsem si dala výborné párky a kafčo.
OdpovědětVymazatA lidí bylo minimum tak jsem byla ráda.
Vidím že máš spřízněné duše, já si to tvé putování užiji jen virtuálně, kdybych sedla na kolo, tak by mě mé srdce koplo do zadní části těla a poslalo do věčných lovišť, tedy koukám na fotky a jen maličko ti závidím.
Vymazat