do ptačího nebe náš papouch Kokýn.
Kdysi dávno, v červnu 1994 jsem dostala rozelu pestrou k sedmému výročí svatby.
Mělo to být mládě a měl to být sameček....podle prodavače.
Ve skutečnosti to byla už dávno dospělá samička....to jsme zjistili o hodně později, když jsem si začala všímat, jak vypadají mláďata.
Že se jedná o samičku jsme zjistili jednoduše....tenkrát se ke Kokýnovi nastěhoval korelák Čiko - a oba začali snášek vajíčka :-)
Zažili jsme se všemi (ještě jsme měli anduláka Kubu, což byla taky samička, anduláka Lojzíka, anduláka pana Slótra, kanárka Žloutenku a možná další, na které jsem zapomněla) spoustu legrace a příjemných chvil.
Bude nám smutno Koký