pátek 5. dubna 2019

Rukavičky Žofinka a Žlababa

Ne, opravdu jsem se nezbláznila a nepojmenovala jsem si rukavice :-)
"Rukavičky" jsou naše nové činčilky a říkám jim tak proto, že je zachránili z polské kožešinové farmy. Nechala jsem jim jména, která dostala - jen Žlababu jsme zkrátily a říkáme jí Babú.
Po odchodu Matýska do činčilýho nebe jsme se rozhodovali, co dál. Vyhodíme velkou klec? Pořídíme si jako dalšího kamaráda králíčka? Nebo opět činčilku?
Pořád jsme se s dcerou nemohly rozhodnout, nakonec jsme se domluvily, že to tedy zkusíme s králíkem. Jeden se nám líbil ve Zverimexu na Lužinách, já chodila v práci okukovat jak králíky tak i činčilu do místního zveráče.
A pořád jsme se nemohly rozhodnout.
Pak jsem narazila na azyl králíčků a hlodavců a tam byly jak činčilky, tak i činčilí miminka.
Napsala jsem na miminka, byli to dva kluci a vzaly bychom si je oba.
Jenže už byli zadaní (nakonec si je dotyčný člověk nevzal) a nám nabídla slečna dvě holčičky - s tím, že je dají jen spolu, protože jsou na sebe zvyklé.
No a tak je máme od 5. března doma.
Máme každý den večer pěknou "televizi" - koukáme jak si hrají, jak lítají - jsou kontaktní, lezou po nás, berou si ňamky z ruky (to Mates s Bubákem taky - ale ti by uhryzli i kus prstu :-)), vůbec se nebojí Oskara a ten je na vrcholu blaha - zase může hlídat a tak vylehává u klece a pozoruje taky. (z prázdné klece byl evidentně nešťastný).
Za ten měsíc se u nás hezky zabydlely a 24. března jsme od Žofinky dostali nečekaný dárek...maličkého Matýska (s velkou pravděpodobností je to kluk). Byl to docela šok, protože na prcka jsme nebyly připravené - klec má velké mezery a on se snažil procpat ven. Nakonec jsme to zvládly, Matýsek roste jako z vody ..
Tento týden se mi zdá nějaká víc kulatá Babú - tak doufáme, že nás taky nepřekvapí přírůstkem.













 

čtvrtek 4. dubna 2019

Dvanácté narozeniny

Dvanácté narozeniny oslavil Oskárek 27. března.
Samozřejmě byly dárečky, nějaké ňaminky a hlavně dort.
Ostatně jako každý rok - dělám rizoto pro nás a Oskar to má načančané :-)
Tak Oskárku hodně zdravíčka, ať ti nožičky šlapou bez kulhání ještě nějaký ten pátek.




úterý 5. února 2019

Matýsek

Myslela jsem si, že náš činčilák Matýsek je nesmrtelný....
Byl plný života, nikdy neměl žádný zdravotní problém, na veterině byl jen 2x - poprvé měl zánět očíčka a podruhé měl oteklý jeden prstík, do kterého ho hryznul Bubák. O prstík tehdy přišel, ale vůbec mu to nevadilo.
Pořád zlobil Oskara, tahal ho za chlupy a chtěl ho hryznout. Ten pro změnu myšáka provokoval.
V neděli ráno loudil něco dobrého...dostal od páníčka dvě rozinky a ty ho podle mne zabily.
Činčily jsou velice choulostivé na "nějaký hnus" a je možné, že v rozinkách byla nějaká skrytá plíseň a ta hodně rychle vede k selhání jater a ledvin.
Odpoledne při krmení nebyl Matýsek ve "své kožešině", dcera ho tedy vyndala z klece (normálně by to nešlo, protože by se svíjel a snažil se vykousat z držení) a jelo se na veterinu. Jenže tam už bohužel dovezli jen chladnoucí tělíčko...
Já jsem se smutnou zprávu dozvěděla po cestě z práce....
Je tu bez tebe smutno Krysáčku, však jsi tu s námi byl krásných 13 let ....přesně před 13 lety jsme si tě v únoru přivezli...
Chybíš i Oskarovi - pořád tě hledá a kňučí u prázdné klece...

co s klecí nevím...prodat, darovat, do sklepa se nevejde, pořídit novou činčilu?
možná králíka, ten je víc kontaktní...zatím nevíme