Zřícenina hradu Veliš

Téměř jarní počasí mne v sobotu vytáhlo na menší výlet.
Kousek od Jičína se tyčí čedičový vrch Veliš a právě na něm kdysi dávno stával stejnojmenný hrad.
Z hradu setoho moc nezachovalo... jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem. O vzhledu hradu Veliše si můžeme učinit představu podle nejstaršího vyobrazení na pergamenovém plánu dvora Vokšice, který vypracoval v r. 1698 zemský měřič Andreas Bernard Klauser. Protože toto vyobrazení vzniklo asi dvacet let po zboření hradu, kdy ještě stály jeho podstatné části a kdy ještě žilo dosti pamětníků, lze zobrazení považovat za věrohodné. Podle této tvořila hlavní část hradu velká hranolovitá věž, krytá sedlovou střechou s cimbuřím, umístěná asi uprostřed hradního komplexu. K věži přiléhaly na západě a východě dva paláce ukončené dvěma menšími věžemi, z nichž k východní byla připojena kaple. Na severu byla předsunuta pevnostní budova s ochozem a střílnami. Přístupová cesta k západní bráně byla chráněna palisádami.
I když z hradu nezbylo téměř nic, je zezhora krásný kruhový rozhled. Dolů do "propasti" jsem se ale raději nedívala....přeci jen...bylo to o hubu.

tady se můžete podívat na letecký pohled
http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/velis/velis_hrad.htm

Klidné vánoce

Přejeme všem návštěvníkům našeho blogu klidné a pohodové vánoční svátky.

Když přijdou čerti

Dobu od Mikuláše do Nového roku nemám vůbec rád. To se jeden bojí vystrčit byť jen čumák ze vchodu. A tak moje prochajdy jsou jen ty nejnutnější, protože neustálé práskání různých petard, bouchacích kuliček a dalších volovin mi hodně vadí.
Bojím se i doma a schovávám se kam se dá....je to každý rok stejné....snažím se zalést za záchod, nacpal bych se s chutí i pod vanu, snažím se vlézt paničce do skříně, lezu každému na klín, atd.

Čertů se ale nebojím....letos přišli dva...Hubert a malý Hubertek....hned jsem toho většího popadl do tlamy a dal mu co proto.
A protože se začali bát oni mne, zavolali si posilu...strašlivou babu Jagu. Skoro mne přemohla, ale nakonec...nakonec jsem jí zakousl :-)

to jsou oni...pekelníci

že prý se se mnou chce jen vyfotit....

....jenže pak mi skočila za krk...

.....už se zdálo, že mne přeprala....

...ale stihnul jsem jí zakousnout :-)

....a je po ní...

3 roky....

zapaluji další svíčku, která hoří jen pro Tebe...

https://www.youtube.com/watch?v=uN5giZTKxJM&list=FLFEl-lxO8S3ANxJw3LZWPlw&index=16

Levý Hradec

Jeden z mnoha výletů nás zavedl na Levý Hradec.

 

 

Podzim na poli

Dnešní den se vydařil....měla jsem volno, sluníčko svítilo jako v létě ...takový podzim mám moc ráda. I ty ranní mlhy, kdy všechno vystupuje z tajemného oparu...

Odpoledne jsme se šli vyhřát na louku..

na co bych koukal...na letadlo přeci :-)

Poklad ze skříně

Snažíme se s bráchou vyklidit byt po mamce a pomalu začínáme přemýšlet co s ním.
Hrozně nerada tam probírám různé papíry, dokumenty, likviduju prádlo....pořád mám pocit, že dělám něco nepatřičného, že hrabu tam, kde nemám...

Je to ale nutnost, nejen kvůli papírům pro notáře....

Při jednom probírání jsem narazila na poklad...tedy pro mne. Jsou to originály či prvoopisy rodných, křestních a vdavkových listů. Měla jsem je kdysi ofocené, ale uklidila jsem je tak, že jsem na ně zapomněla. A o to větší mám teď radost.
Lákalo by mne zjistit si další předky...jenže čas, kdy bych se mohla zeptat babičky, dědy nebo mamky jsem promarnila.

Vím jen, že děda byl tuším z 8 dětí, babička asi z deseti. Znala jsem dědovu sestru Žofii a babiččiny sestry Štěpánku a tuším že Jiřinu. Dědův táta byl vdovec a znova se oženil...s novou ženou měl právě dědu.
Uvidím, co s pokladem udělám....zatím se kochám starými zažloutlými listy a starým písmem. Jak stroze (i když čitelně) vedle nich působí dnešní dokumenty...

mamčin rodný list

 

křestní list dědy z mamčiný strany

rodný list někoho z babiččiný strany

Cecílie byla matka mojí babičky

dědův otec se podruhé oženil

tátův rodný list

rodiče mojí babičky

 moje babička a děda