Téměř jarní počasí mne v sobotu vytáhlo na menší výlet.
Kousek od Jičína se tyčí čedičový vrch Veliš a právě na něm kdysi dávno stával stejnojmenný hrad.
Z hradu setoho moc nezachovalo... jen nepatrné zbytky
zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým
základem. O vzhledu hradu Veliše si můžeme učinit představu podle nejstaršího
vyobrazení na pergamenovém plánu dvora Vokšice, který vypracoval v r. 1698
zemský měřič Andreas Bernard Klauser. Protože toto vyobrazení vzniklo asi
dvacet let po zboření hradu, kdy ještě stály jeho podstatné části a kdy ještě
žilo dosti pamětníků, lze zobrazení považovat za věrohodné. Podle této tvořila hlavní
část hradu velká hranolovitá věž, krytá sedlovou střechou s cimbuřím, umístěná
asi uprostřed hradního komplexu. K věži přiléhaly na západě a východě dva
paláce ukončené dvěma menšími věžemi, z nichž k východní byla připojena kaple.
Na severu byla předsunuta pevnostní budova s ochozem a střílnami. Přístupová
cesta k západní bráně byla chráněna palisádami.
I když z hradu nezbylo téměř nic, je zezhora krásný kruhový rozhled. Dolů do "propasti" jsem se ale raději nedívala....přeci jen...bylo to o hubu.
tady se můžete podívat na letecký pohled
http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/velis/velis_hrad.htm
úterý 29. prosince 2015
čtvrtek 24. prosince 2015
středa 9. prosince 2015
Když přijdou čerti
Dobu od Mikuláše do Nového roku nemám vůbec rád. To se jeden bojí vystrčit byť jen čumák ze vchodu. A tak moje prochajdy jsou jen ty nejnutnější, protože neustálé práskání různých petard, bouchacích kuliček a dalších volovin mi hodně vadí.
Bojím se i doma a schovávám se kam se dá....je to každý rok stejné....snažím se zalést za záchod, nacpal bych se s chutí i pod vanu, snažím se vlézt paničce do skříně, lezu každému na klín, atd.
Čertů se ale nebojím....letos přišli dva...Hubert a malý Hubertek....hned jsem toho většího popadl do tlamy a dal mu co proto.
A protože se začali bát oni mne, zavolali si posilu...strašlivou babu Jagu. Skoro mne přemohla, ale nakonec...nakonec jsem jí zakousl :-)
Bojím se i doma a schovávám se kam se dá....je to každý rok stejné....snažím se zalést za záchod, nacpal bych se s chutí i pod vanu, snažím se vlézt paničce do skříně, lezu každému na klín, atd.
Čertů se ale nebojím....letos přišli dva...Hubert a malý Hubertek....hned jsem toho většího popadl do tlamy a dal mu co proto.
A protože se začali bát oni mne, zavolali si posilu...strašlivou babu Jagu. Skoro mne přemohla, ale nakonec...nakonec jsem jí zakousl :-)
to jsou oni...pekelníci |
že prý se se mnou chce jen vyfotit.... |
....jenže pak mi skočila za krk... |
.....už se zdálo, že mne přeprala.... |
...ale stihnul jsem jí zakousnout :-) |
....a je po ní... |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)