Koněpruské jeskyně, Zlatý kůň, Čertovy schody

Po pondělním výletě, kdy jsme se cestou "ztratili", mi otrnulo natolik, že jsem na včerejšek naplánovala výlet další. Patřil mezi ty  krátké a nenáročné....tedy...naplánovala jsem si to hezky, ale nakonec rozum jsem zapomněla doma a podle toho to taky dopadlo.
Na výlet jsem se domluvila s mamkou...pojede se do Berouna, odtud autobusem do Koněprus k jeskyním. Prohlédneme si jeskyně, trošku se poohlédneme v okolí a pak uvidíme. Autobus jel zpátky v 15.59 a nic dalšího odtud už do Berouna nejelo.
Vstupenky jsme měly na půl druhou, prohlídka trvá zhruba hodinku. V půl třetí jsme tedy byly venku a prošly kousek naučné stezky Zlatý kůň. Určitě by se tam dalo chodit celou tu dobu do odjezdu autobusu a bylo by pořád na co se dívat...
Jenže mně osvítil zase jeden z nápadů, který směle můžu zařadit do škatulky nápadů blbých...Domluvily jsme se, že pokud najdeme žlutou TZ, vydáme se po ní do Králova Dvora-Popovic. Je to zhruba pět a půl kilometru a to přeci hravě zvládneme. Po cestě je několik zajímavostí...třeba Jelínkův most (ten jsme nenašly) nebo Aksamitová brána (tu jsme našly, protože se jde přímo okolo ní).
Žlutou značku jsme našly a docela se hned na začátku pobavily...na stromě visící nám oznamovala, že do cíle máme 5,5 km. značka zhruba o 30 metrů dále na budově nám však hlásala, že do cíle je to 8 km.
Tak jsme se rozhodovaly i proto, že autobus nezastavil u paarkoviště ani na žádné viditelné zastávce. Prostě najednou zastavil na silnici a všichni k jeskyním vystoupili. ještě na nás řidič houkl, že musíme zpátky a pak k bílému domečku v dálce. A pak jsme přemýšlely, kde vlastně nám zastaví při zpáteční cestě.
No nakonec jsme to vyřešily a vydaly se směrem do Popovic.
A stálo to za to....moje nohy se opět ozývaly, kdyby mohly, nakopaly by mně za ten nápad do prdele, kolena úpěla a odmítala se ohýbat. Jen hlava si přišla na své...ty výhledy, ta nádherná kopcovitá příroda kam oko dohlédlo.