V Botanické zahradě na Slupi je výstava papouchů a tak jsem se tam jela podívat. Různé "okrasné" ptáky jsme měli doma odjakživa....spoustu chůviček, kanáry, andulky...
Jako dítě jsem měla andulku Lucku, byla hodně ochočená a věčně byla puštěná a lítala si kde chtěla. Byl to vlastně samec a krásně mluvil. Jenže jsem o ní přišla, protože vylétla otevřeným oknem a už jsme jí nenašli.
Papouškové mně provázeli i dál, když jsem se vdala. První byl nezapomenutelný Kubíček....samička, která s námi žila neuvěřitelných 15 let a něco. Pak přicházeli a odcházeli další....Lojzík, toho jsme našli a nikdo se o něj nepřihlásil, Nick Slaughter ....toho jsme dostali i s klecí od nějakého Rusa, kanárka Žloutenku, kterého našel manžel v zimě ve sněhu, roselu Kokýna...samičku, kterou jsem dostala k 7. výročí svatby a mám jí dodnes. Od bráchy jsem dostala dvě korely, samičku Čiko a samečka Rozárku :-). Těm už jsem se bránila, ale vysvětlil mi, že u nich v 1+1 být nemůžou a není nikdo lepší, kdo by se o ně postaral. Rozárku jsem měla asi dva roky, byla hodně nemocná, ale Čikounek, ten tu byl spoustu let a umřel minulý měsíc.
Na výstavě moc papouchů nebylo, tedy alespoň mně se to zdálo. Chodili jsme tam kdysi každý rok a klecí tam bylo nepočítaně. Ale i tak jsem si přišla na své, protože kromě papoušků jsem si prohlédla i skleníky.
Na výstavu papouchů jsem chodila každý rok, teď už to flinkám. Však jsem si taky odtamtud přinesla anduláka Ferdíčka, Byl s námi asi jenom šest let a krásně povídal... Ovšem ne, to co jsem ho pracně učila, ale to, co odposlechl - "dobrou noc Ferdíčku, jdeme spinkat", "Ferdíček je móc šikovnej ptáček, viď?" :-) Adélča z něj byla nadšená :-)
OdpovědětVymazatKdyž vidím ty Tvoje nádherné fotky, hned bych měla chuť si nějakého pořídit, ale kluk doma nechce...
To by jsi i mě utáhla na vařené nudli, papoušky mám ráda, o jednoho mou hloupostí, jsme přišli a nemohu na něj zapomenout, jsou to moudrá stvořeníčka. I ty kaktusy, by mě potěšily. Hezký večer Jitko...
OdpovědětVymazatuž mám jen jednoho a až nebude, nejspíš už si žádného nepořídím. Co máme Oskara, tak jsem je nepouštěla a předtím nebyl den, aby se neprolétli. Vlastně když jsem byla doma, vždycky byli z klece venku, mohla bych dlouho vyprávět jak oklovali dveře, vydlabali díru do zdi, otrhali tapety, rozcupovali kytky, spadli za stěnu, atd. Chtěla bych kočku, jenže ta mi neprojde
VymazatA Kubík,klikařil,spadnul do polívky
OdpovědětVymazatjo to je pravda, vykoupal se v bramboračce. Jen netuším, kdo to ví :-)
Vymazat