Dušičky

Pro všechny milé, kteří už jsou tam někde v dáli....

Vždy zbývá pláč pro nás, kdo nad hroby stál, když vánek z kapradí poslední lístek svál.
Za bránou spí, u zdí v řadách hrobů, tam kámen sbírá a drtí sny dávných dnů.
Kdo může říct kam bílé růže mám dát, když dávno zmizelo to, co kdo míval rád.
Snad básníkům, snad známým bojovníkům, ti jsou nám k oslavě minulých poutníků.
Ty růže dám na hrob, kde bříza stín má, nad lásky zpěvy tam bdí, déšť je omývá....