středa 11. května 2016

Svatá Hora a Příbram

Tak na toto místo mám téměř nostalgickou vzpomínku....čtyři roky byla mým domovem. Čtyři báječné roky jsem tu strávila s kamarádkami na internátu.
Byl umístěn přímo v klášteře a my vlastně obývaly mnišské kobky. Na patrech byla společná umývárna, koupat se chodilo do sprch v suterénu, na každém pokoji byla kamínka a tak jsme my, čtrnáctiletá a patnáctiletá třeštiprdla, zatápěly, nosily si dřevo ze sklepa, štípaly třísky a občas lítaly po chodbě s lopatkou se žhavými uhlíky...to proto, že bylo zatopeno dřív.
Byl to hezký čas, plný bezstarostnosti a různých volovin.
Na Svatou Horu jsme se chodily v létě opalovat a učit....nebo spíš klábosit a chytat lelky.
A tak, když jsem navštívila po letech Příbram s dcerou, šla jsem se podívat ke škole a samozřejmě taky k intru. Doslal nový kabát, byly otevřené svatohorské schody a tak jsme po nich šešly dolů.
Za dob internátních byly zavřené a vchod zarostlý kopřivama.

kostel na náměstí

SEŠ, nyní obchodní akademie

Pražská ulice, co jsem se tudy nachodila

cesta na Svatou Horu

 tady u křížku jsme sedávaly a drbaly. dlážděný chodník tu nebýval, nahoru vedla jen vyšlapaná cesta. Tou zarostlou cestičkou vpravo jsme chodily na intr. Tenkrát byla určitě širší.

vypadá to, že vede po rovince, ale šlape se stále do kopce.

bývalý internát


vstup na svatohorské schody







opět bývalý internát.













a po schodech do města

úterý 15. března 2016

Kliky posedmé - tentokrát z Německa

Z loňského putování po Německu jsem si přivezla pár pohledů, něco málo přes kilo kamínků, nějaké mušličky, spoustu fotek a nepočítaně klik.
Takže další várka více či méně zajímavých klik je tady.


Altenburg

Altenburg

Altenburg

Altenburg

Altenburg

Altenburg

Altenburg

Altenburg
Braunschweig

Braunschweig

Erfurt

Erfurt

Erfurt

Erfurt


úterý 8. března 2016

MDŽ .... nostalgie

Nevím, kdy přesně se stalo, že se vytratil MDŽ z našeho života.
Jako děti jsme pro své maminky vyráběly ve školách různá přáníčka a za uškudlené kapesné jsme s bratry kupovali mamce kytičku. Předtím jsme si ale museli vystát nekonečnou frontu v jediném květinářství ve městě. A přitom doufat, že i na nás se dostane a domů poneseme květináček s hyacintem nebo azalkou.
Naše dcery už žádná přáníčka nevyráběly...už bylo po revoluci když navštěvovaly školku a školu a nějaký mezinárodní den žen se nejspíš už nenosil..nebyl prostě in...

Nedávno jsem mezi starými fotkami našla i pár dětských neumělých výtvorů, které si mamka schovala na památku.







čtvrtek 3. března 2016

Nachumeleno...

....bylo pořádně v úterý. Taková nádhera a já to mohla obdivovat jen z balkonu a z okna.  Skolil mne totiž moribundus chřipkový a to tak, že od 19. února jsem v podstatě téměř pořád jen spala a postel opouštěla jen na nezbytně nutnou dobu. Teď už je to lepší, teď si schrupnu už jen odpoledne. Ale doma budu ještě celý příští týden a dám si malou změnu...pár dnů v nemocnici.

Ve středu tady sníh sice ještě byl, ale bylo vidět, že už je hodně nacucaný vodou....no a teď už tu není ani vločka.

Škoda, že tahle krása nebyla na vánoce.