Jako děti jsme pro své maminky vyráběly ve školách různá přáníčka a za uškudlené kapesné jsme s bratry kupovali mamce kytičku. Předtím jsme si ale museli vystát nekonečnou frontu v jediném květinářství ve městě. A přitom doufat, že i na nás se dostane a domů poneseme květináček s hyacintem nebo azalkou.
Naše dcery už žádná přáníčka nevyráběly...už bylo po revoluci když navštěvovaly školku a školu a nějaký mezinárodní den žen se nejspíš už nenosil..nebyl prostě in...
Nedávno jsem mezi starými fotkami našla i pár dětských neumělých výtvorů, které si mamka schovala na památku.
Bylo to hezké a takové milé:)Teď se slaví hlavně Valentýn a Den matek,ale myslím,že to není úplně ono.MDŽ byla taková určitá tradice a co vím,všichni se na to vždycky těšili.Ale neboj,v poslední době už se to zase vrací a MDŽ se opět slaví:)
OdpovědětVymazatKrása
OdpovědětVymazatMoc hezké vzpomínky. "Budu Ti hlídat Járu".:-)))
OdpovědětVymazatNo jo,hlídat jsme museli. Mamka s námi byla sama a chodila na odpolední. Dala bráchu spát, to se na něj chodila dívat teta, která bydlela nad námi. No a pak jsem "hlídala" já - byla jsem o šest let starší, tak jsme spíš lumpačili
VymazatTaky mám schovaná srdíčka od dětí, bývalo to milé :-)
OdpovědětVymazatTo je krásné... Já mám také schovaná srdíčka, která jsem vyráběla své matce (ale ta o ně evidentně nestála, když je mám já). Jsem rozhodně pro MDŽ, naopak jsem proti Dni matek. Být matkou není žádná zásluha, to může každá a která nemůže, tak jí musí být v ten den strašně smutno :-(
OdpovědětVymazatBylo mi líto je vyhodit, když si je mamka tolik let schovávala. Našla jsem i obrázek, který v rychlosti nakreslila, když jsem si četla...v mojí typické čtecí poloze...zkroucená na křesle, knížku na klíně a koušu si nehet na malíčku...to mně potěšilo i když je to blbbost. Ale teď zrovna zjišťuju, že si nepamatuju, kam jsem ho dala.
OdpovědětVymazatJá jsem taky pro MDŽ, u nás se den matek vůbec nechytnul.