sobota 30. května 2015

Konečně Frýdštejn.... a to není vše

Konečně jsme lesem dorazily na Frýdštejn, zříceninu, kterou jsem leta chtěla navštívit.
Překvapilo mne, jak je velký, celé jsme to tam prošmejdily a já dokonce vylezla až nahoru na věž. Ale byla ve mne malá dušička. Schody nahoru jsou takový lepší širší žebřík a jsou docela strmé. První část ta ještě šla, ale čím výš člověk lezl, tím víc jsem měla pocit, že nahoru to nedám. Dcera to někde zhruba uprostřed vzdala. Já si říkala, že když jedu takovou dálku, tak nahoru musím. Určitě už nebude příležitost se sem vrátit. Copak nahoru, to lezu všude celkem v pohodě. Horší je pro mne cesta dolů. Ale dostala jsem se i dolů.















 



 





vidím rozhlednu a hned mi blesklo hlavou, že tam musíme










když jsem si kupovala pohledy, zeptala jsem se paní, jak daleko je k rozhledně. Prý moc ne, tak kilometr a něco. Tak jsme se vydaly ještě i tam....když už jsme tady...



3 komentáře:

  1. Pěkné a díky za tip na výlet, tam bych se ráda dostala ještě letos :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já tam byla teď v sobotu znova. Ale zjistila jsem, že po těch schodech nahoru na věž jsem se letos docela bála. Nahoru jsem lezla s tím, že jsem celou cestu přemýšlela, jak se vůbec dostanu dolů :-)

      Vymazat
  2. Kouzelný hrad! Ovšem ty schody, ty bych asi nezvládla :-)

    OdpovědětVymazat