Některé kousky jsou opravdu vzácné a čím starší medvěd, tak se mi líbil víc. Ty dnešní moderní...no škoda slov. Někdy se ani nepozná jestli je to ještě opravdu medvěd nebo nějaký jiný, mně neznámý druh zvířete :-)
Našla jsem tam i "svého" medvěda, který patří kamarádovi. Jeho Maminka je přesně stejná jako byl můj Šarik. Jenže já už ho nemám, před pár lety jsem měla zatmění mozku a z úložného prostoru postele jsem ho šoupla do koše. Nevím co mne to napadlo, tolik let se mnou bydlel, nepřekážel a já ho vyhodila. Doteď mne to mrzí.
K výstavě připravilo muzeum ještě soutěž Po stopách medvídků. Deset medvědů je různě rozmístěno po městě, bonusový pak mimo město. Cílem je vypátrat všechny...vítěz se může těšit na dárkovou tašku muzea a na poukaz na občerstvení v jednom nekuřáckém doupěti U Němého Medvěda.
Kamarádova Maminka |
vyrobeno pouhých 500 ks, tento má č. 492 |
Taky schováváme své medvědí plyšáky i ty po holkách...Zatím jsme nedokázali žádného vyhodit.
OdpovědětVymazatJeden se nám ale zatoulal. Byl to malý "medvídek cestovatel", všude s námi jezdil a někdy jsme ho svěřovali i známým, aby se podíval na zajímavá místa. Nejdál byl v Houstonu. Posílal nám fotky, samozřejmě se sebou. Naposled jel s naší D do Řecka a tam se osamostatnil..Ale my stejně doufáme, že se zase odněkud vynoří, že se k nám vrátí..
Cestovatelského medvěda znám, jednoho takového měl brácha. Od mala ho všade tahal, byl to tako olezlý chudinka. Říkala jsem mu Oblezlík. Ale měl ho jako talisman, když pak už byl velký a jezdil kamionem. Oblezlík jezdil s ním. Chtěla jsem pak tohoto plyšáka jako jedinou památku na bráchu, ale bohužel se ke mně nedostal
VymazatVýstava je nádherná! Já jsem nikdy žádného medvídka neměla :-( Ale mám schovanou panenku, která je taky plyšová, akorát obličejík má umělohmotný.
OdpovědětVymazatJá tu pár medvídků mám, jednoho jsem dostala od dcery, vyhrála ho v nějaké soutěži v Galerii Butovice. Jmenuje se Prokůpek. A společnost mu dělá nalezenec....to jsem šla před pár lety do krámu a u kontejneru na krabici seděl bílý medvěd. Koukám na něj a povídám mu: jestli tu budeš sedět ještě až půjdu zpátky, tak tě zachráním. Seděl, tak je u mně. Je na baterie a svítí barevně. Kdysi jsme je prodávali a ještě teď se občas někdo na něj zeptá :-)
VymazatPanenky mám taky nějaké schované....Bouličku, to byla taková malinká celogumová panenka, pak větší gumovou, mluvící Gábinku (bohužel si s ní hrály holky a už nemluví, něco se stalo s malinkým gramofonkem) a pak takovou ohromnou Lidunku...tu jsem dostala od ruské kamarádky, kdy jsme si ve škole "musely" psát :-)