A volba padla na Dobřichovice, protože po dlouhé zimě musíme začít s výletováním pomalu, abychom se brzy dostali do loňské formy.
Výlet nebyl dlouhý a přesto nám dal zabrat. Já mám raději výlety do kopců, někam kde jsou nějaké skály či pořádné šutry, ale jela se mnou dcera a ta chodí pouze po rovině.
A tak jsme šli od vlaku po jedné straně řeky, přešli mostík, prošli se u zámku a po druhém břehu jsme se vraceli nazpátek. Bylo toho na poprvé dost.
Na Oskarovi bylo vidět už doma, jak velkou radost má....sotva vezmu bágl a futrál na jeho fífák, ví, že se jede. A to se pak od člověka nehne, aby si to náhodou nerozmyslel, či ho nezapomněl doma.
:-) Líbí se mi, jak to máme podobné :-) Jak s tím batohem, tak s tím, že výletovat se musí začít pomalu, to chce hezky trénovat. V Dobřichovicích jsem byla s Adélčou vloni v létě, tak se i vyráchala v Berounce. A nejvíc si pamatuji na výbornou zmrzlinu :-)
OdpovědětVymazat