středa 11. dubna 2018

Údolí Plakánek

Byl to první větší letošní výlet.
Počasí bylo v sobotu nádherné a tak se vyrazilo. Jen tak, bez plánování.
V autě jsme se rozhodli, že pojedeme na Kozákov nebo prostě tam, kde nás to cestou zaujme.
Kozákov byl ale prvotní, už jsem se těšila na rozhlednu.
Pak jsme zahlédli hnědou ceduli na Kost a tak jsem prohodila, že někdy příště bychom se mohli podívat do údolí Plakánek ...ještě jsme měli v živé paměti nedávné vyprávění Pepy Dvořáka, jak nedaleko odtud kupoval chalupu. Tak krásně vyprávěl jak se tady zamiloval do přírody...
No a tak jsme se nakonec rozhodli, že nebudeme čekat na nějaké příště a pojedeme hned.
Jedním slovem nádhera...pro mne jako milovníka pískovcových skal a různých šutrů ...chodila bych tam celý den...
Stejný nápad mělo docela dost lidí.
Ale tentokrát mi ty davy nijak zvlášť nevadily.




















Potom jsme se rozhodli, že přeci jen pojedeme ještě na Kozákov. Jenže další cestu nám zkřížila cedule na Sekyrkovy Loučky. O těch jsme se bavili nedávno a na mapě jsme je nemohli najít.
A tak se jelo tam...byli jsme zvědaví, jak vypadá místo, o kterém mluví Petra Janů...
A Kozákov?...na ten tentokrát už nedošlo.

1 komentář:

  1. Jj, je tam stále pěkně - jako o našem vánočním výletu :)

    OdpovědětVymazat