A od té doby vymetá každou louži, která nám "vleze" do cesty. Pravda, jak stárne, je to lepší, někdy se i vyhne, ale většinou je prochází.
úterý 22. září 2015
Louže
Louže a Oskar jsou kamarádi od první prochajdy. Tehdy jsme ho vzali poprvé na procházku na louku pod sídlištěm. Bylo vedro a široko daleko byla jediná louže, do které ten malý dareba vlezl. Voda tam nebyla skoro žádná, zato bláta dost. Než jsme k němu došli, stihnul tam i padnout na bok, takže jsme si domů v tom vedru nesli psa v blátivém krunýři.
A od té doby vymetá každou louži, která nám "vleze" do cesty. Pravda, jak stárne, je to lepší, někdy se i vyhne, ale většinou je prochází.
A od té doby vymetá každou louži, která nám "vleze" do cesty. Pravda, jak stárne, je to lepší, někdy se i vyhne, ale většinou je prochází.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
jé! konečně zase Oskárek! Ahoj! Hezky se cachtáš :)
OdpovědětVymazatTo mi připomnělo jednu dětskou písničku:
OdpovědětVymazatLouže, bláto, kaluže
ty, jsou tady pro muže
Ať je velký, nebo malý
muž, se vyhnout nemůže
Jak vidno, platí to i na psí muže :-) Adélka je dáma, louže neprochází, ale hezky obchází. A hlavně je z nich ráda pije... :-)
Moc mě pobavila říkačka od Ivany, to tedy sedí, u nás čistím boty já a nikdy nechápu kudy ten dědek zase chodil, i v naprostém suchu, má vždy boty od bláta. Zdravím tě Jitko i Oskárka.
OdpovědětVymazat