úterý 22. září 2015

Louže

Louže a Oskar jsou kamarádi od první prochajdy. Tehdy jsme ho vzali poprvé na procházku na louku pod sídlištěm. Bylo vedro a široko daleko byla jediná louže, do které ten malý dareba vlezl. Voda tam nebyla skoro žádná, zato bláta dost. Než jsme k němu došli, stihnul tam i padnout na bok, takže jsme si domů v tom vedru nesli psa v blátivém krunýři.
A od té doby vymetá každou louži, která nám "vleze" do cesty. Pravda, jak stárne, je to lepší, někdy  se i vyhne, ale většinou je prochází.




















3 komentáře:

  1. jé! konečně zase Oskárek! Ahoj! Hezky se cachtáš :)

    OdpovědětVymazat
  2. To mi připomnělo jednu dětskou písničku:
    Louže, bláto, kaluže
    ty, jsou tady pro muže
    Ať je velký, nebo malý
    muž, se vyhnout nemůže

    Jak vidno, platí to i na psí muže :-) Adélka je dáma, louže neprochází, ale hezky obchází. A hlavně je z nich ráda pije... :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc mě pobavila říkačka od Ivany, to tedy sedí, u nás čistím boty já a nikdy nechápu kudy ten dědek zase chodil, i v naprostém suchu, má vždy boty od bláta. Zdravím tě Jitko i Oskárka.

    OdpovědětVymazat