Jenštejn

Zřícenina hradu Jenštejn leží takřka za humny Prahy.
Před pár lety jsme si sem udělali výlet s dcerou a Oskarem.

Vodní gotický hrad byl založen na začátku 14 století Jencem z Janovic.
Po konfiskaci roku 1390 se majitelé často střídali a začátkem 17. století byl označen za pustý.
Kameny z hradu poté  dobře posloužily při stavbě domků v podhradí.

Začátkem sedmdesátých let minulého století byl hrad celkově zrekonstruován a zpřístupněn.
Nejlépe dochovanou částí je mohutná hradní věž, která je přístupná a zezhora se dá pěkně rozhlédnout do okolí.

http://www.jenstejn.cz/obec/o-nasi-obci/historie-jenstejna/

 

 

Zřícenina Dražice

Zříceninu hradu Dražice z poloviny 13. století jsem poprvé navštívila před pár lety. To jsme výletili kolem Mladé Boleslavi a navštívili kromě této zříceniny i jiné zajímavosti.
Tenkrát to nebylo moc navštěvované místo, protože jsme se prodírali kopřivama. Ale čas od času jezdím k Mladé Boleslavi a tak slovo dalo slovo a místo jsem navštívila tuším, že někdy vloni.
To už vypadalo o poznání lépe....bylo posekáno a nikde se nepovalovaly žádné odpadky.

Šarik II.

Hned na úvod musím prásknout, že Šarik je medvěd.
Přestože Šarik byl pes...Kulička...pamatujete na seriál Čtyři z tanku a pes?
To už je tak strašně dávno, kdy jsme jako děti tenhle seriál doslova hltaly...Janek, Gustík, Marusja, Lidka...
Janek, takový krásný kluk to byl....
A v té době bylo alespoň u nás ve městě přešarikováno. Hodně psů tehdy dostalo jméno Šarik.
Dokonce i Šarinu, čubinu neurčité rasy jsme v ulici měli.

A já měla Šarika medvěda....jméno dostal v době seriálu a určitě jsem ho už nějakou dobu měla. Tuším, že jsem ho dostala ještě než jsem šla do školy.
Šarik u nás "žil" dlouho.. poté co jsem vyrostla z hraček,byl někde zastrčený ve skříni a žil svůj život.
Potom se narodila dcera a medvěda jsem vyhrabala...ale byl už starý (i když ještě k světu) a já ho dala na odpadkový koš, že ho vyhodím...vždyť bylo v obchodě tolik hezkých medvědů a měkčích, heboučkých.
Jenže ještě nenadešel jeho čas...mamka, u které jsme tenkrát bydleli milého Šarika zachránila a ode mne dostal druhou šanci...
Pak jsme se odstěhovali a Šarik s námi. A u dcer byl oblíbený...jedna vozila v kočárku jeho, druhá umolousaného obrovského králíka  (a takové panenky pěkné měly :-) )
Holky vyrostly a spousta hraček se schovala, mezi nimi i Šarik..

A pak jsem měla zatmění mozku...jednou při úklidu jsem se rozhodla, že medvěd půjde do kontejneru....vůbec nevím co mne to popadlo, ležel v posteli v úložném prostoru mezi panenkami, nikomu nepřekážel a přesto jsem ho vyhodila...

Když se mi vrátil zbytek rozumu tam kam patří, bylo pozdě...

A tak jsem sedala čas od času k internetu a po medvědovi pátrala. Zbytečně a marně....když byl k prodeji nějaký medvěd...byl žlutý, fialový, modrý i zelený.
A pak jsem před pár lety jela s Oskarem na výlet a přes okno tramvaje jsem Šarika zahlédla za výlohou sekáče. Když jsem se tam za pár dnů dostala, už tam nebyl. Byla jsem zklamaná...

A teď někdy začátkem srpna jsem ho objevila na aukru...a brácha ho pro mne "vyaukroval".

Ten pocit radosti se nedá popsat.... potom sice vznikl nějaký zádrhel a já se zklamaně s medvědem  opět rozloučila.

A dneska jsem si Šarika přinesla z pošty...je to přesně on...můj Šarik z dětských let...Šarik II.

Vypadá to, že jsem se na stará kolena zbláznila, ale mám opravdovou radost z takové blbosti :-)

Divoká Šárka

Přestože Divoká Šárka je častým cílem našich výletů, zjistila jsem, že sem jsem nedala jednu jedinou fotku.
Kouzlo Šárky jsem objevila kdysi dávno, když jsme sem začaly jezdit s dětmi na koupaliště. Mělo obrovskou výhodu....nikdy nebylo narvané k prasknutí, byla tu spousta travnatých ploch k vydovádění dětí a já ocenila, že se můžu povalovat ve stínu.
Jediná nevýhoda je poměrně studená voda ...br, ještě teď mám husí kůži, jen si na to vzpomenu.
Na koupaliště vede cesta mezi skalami, takže je příjemná, podél teče potůček...
Výhoda je i to, že od nás tam jede přímo autobus..
Víc než koupaliště mně zaujala příroda...spousta skal...někdy si tak říkám, kde se mi líbí víc...zda v Šárce nebo v Prokopáku....po pravdě nevím....

takže pár fotek....většinou chodíme spodem mezi skalami a podél potoka.
Ale dneska dám fotky z cesty horem...byla to taková nouze....vypravili jsme se sem s dcerou a Oskarem...jenže spodní cesta byla uzavřená...spadlo tam kus skály.
Takže jsme si dali prochajdu vrchem...a taky byla pěkná