čtvrtek 19. března 2015

Čimický a Ďáblický háj

Je pravda, že na téhle prochajdě jsme nebyli letos, ale někdy touto dobou před pár lety. Ale bylo to moc fajn, tak to snad bude inspirace pro někoho z vás.Společně s námi výletili i kamarádi z Mělníka...Renda, Nikoušek a jejich páníček.

 



piškůtek by nebyl?????
















opravdu do té vody nemůžu????

....já tam nebyl :-)





úterý 24. února 2015

Mates a Bubák

jsou naši dva "Myšové". Bydlí společně ve velké kleci v obýváku už nějaký ten pátek. Když to tak počítám, byli tu dřív než Oskar a tomu bude za měsíc 8 let.





pondělí 12. ledna 2015

Vánoční "dárek"

Mám tady spoustu restů a nestíhám vložit všechno co bych chtěla. Ale tohle sem dát musím.

Dcera našla odpoledne při venčení svého psa krabici. Vlastně to není až tak úplně pravda. Krabici  si vyčmuchal Kekuláč a na nějaké fuj, co to tam máš, nereagoval. Zato krabice ožila a začala kňučet. Uvnitř se krčila malá psí holčička , klepala se zimou a oči prý měla samým strachem až na hlavě.
Vzala ji domů, fenka dostala napít, trochu najíst a už spokojeně chrní na posteli.
Co s ní bude dál, neví. Do útulku jí v žádném případě dát nechtějí, vylepovat zprávu o nějakém nalezení ztraceného pejska nemá cenu. Je jasné, že tohle není ztracený pejsek, ale hnusně vyhozený. Nejspíš vánoční dárek, který omrzel.
Pamatuji, když byly dcery školou povinné, chtěly psa. A neustále žadonily. Jenže já byla neoblomná, psa jsem do paneláku nechtěla, i když jako děti jsme ho my měly. A tak každé vánoce chodily po Štědrém dnu po sídlišti, obcházely v blízkosti  kontejnerů a poslouchaly, jestli neuslyší nějakého vyhozeného pejska. Měly totiž můj příslib, že takový opuštěný nalezeneček by u nás zůstal. A tak doufaly, že nějakého najdou a budou si ho moci nechat. Nikdy nic....až teď.



středa 8. října 2014

Milešovka

Sobotní počasí se vydařilo, z kopců bylo nádherně vidět do daleka, a tak jsme se těšili na nedělní výstup na Milešovku. To bude pokoukáníčko, ta panoramata až se dech tají...
Neděle nás přivítala na parkovišti v Altenbergu sluníčkem už po sedmé hodině. Pravda, z vyhřátého pelechu v autě se mi moc do zimy nechtělo, ale jakmile jsem zahlédla, jak se v horách válí mlha, vystartovala jsem fotit.
Dokud jsme jezdili nahoře, bylo krásně slunečno. Ale z Cínovce dolů už to taková paráda nebyla. Mlha se válela až u silnice a bylo vidět skoro prd. Cestou jsme se zastavili u několika pomníků věnovaných bitvě u Chlumce. První dva jsem nefotila, protože jsem myslela, že kvůli mlze nebude nic vidět. Škoda, teď mne to mrzí. Ten třetí jsem vyfotila, i když se v mlze utápí.
Na Milešovku jsme se vydali z obce Bílka. Překvapilo mne, že je tu tolik kopcomilců, parkoviště totiž praskalo ve švech a my jsme chytli úplně poslední volný flek.
Protože jsem věděla, že Milešovka je naše největrnější hora, kromě trika a mikiny jsem si chtěla vzít i bundu. Co kdybych cestou umrzla, že jo. No ještěže jsem ji nakonec nechala v autě. Cestou nahoru mi totiž bylo takové vedro, že mikina letěla dolů hned ve vesnici a kromě trika bych si s velkou chutí svlékla i kůži :-)
Cesta nahoru je dost kamenitá, ale dá se krásně zvládnout. Myslím, že na Ralsko to bylo mnohem těžší. Cestou jsem moc nefotila, měla jsem téměř vybitou baterii a tak jsem si nechávala focení až nahoru na ta panoramata. Přitom jsem viděla tak nádherně pokroucené kořeny stromů...ale říkala jsem si, pokud bude ještě foťák při životě, vyfotím je potom. A co myslíte....foťák žil ještě doma, ale fotky nemám....dolů jsme šli totiž zkratkou ....pod lanovkou :-)
Nahoře mně Milešovka ale zklamala. Žádné sluníčko a vidět do dálky taky nebylo. Kopce byly v mlze....škoda, že jsme ji nezdolali taky v sobotu. Dalekohledem jsme ale některé kopce určit dokázali...Házmburk, Košťálov, Říp, Lovoš....
A pak už jen cesta domů....krásný víkend to byl.

Altenberg




Bílka