Včera jsem si vyrazila jen tak sama na Petřín. Trochu si pročistit hlavu, trochu si odpočinout od povinností, načerpat sluníčko a vzduch, protože mně čeká další dlouhý týden v práci.
Petřín mám ráda, tak jsem omrkla, co je tu nového. Měla jsem v plánu zdolat i svojí první letošní rozhlednu, ale davy cizinců, táhnoucí se ještě kus před vstupem mně odradily. Nemám ráda, když mi někdo funí za krk a je nervózní, že já nespěchám.
Tentokrát jsem to nevzala zespodu od lanovky, ale z Pohořelce. Podél zdi strahovského kláštera. Tam mně vyloženě praštila do očí "velice pěkně" opravená zeď. Já nevím, je to jak pěst na oko a vůbec se to tam nehodí.
Ty máš pokaždé tak nádherné fotky, takový Petřín já neznám, resp. nevidím.
OdpovědětVymazatZeď je opravdu pěkná, já bych to rovnou obložila panely :-))
Ivanko, fotky jsou úplně normální, mám jen obyčejný foťák. Prostě fotím co mně zaujme a pak jen doma zírám, co tam mám.
VymazatA k té zdi, musím omrknout starší fotky, jestli tam ta hrůza už byla. Protože mně to hned praštilo do očí. Jen nechápu, jak někdo může toto povolit. Copak to nešlo opravit pomocí podobných kamenů? Dlaždice, před to vanu a je vymalováno
Nádherná procházka, hned bych šla taky. A ty bubliny!
OdpovědětVymazatMarci, těší mně, že jsi nakoukla
VymazatFoťákem to není, je to otevřené srdce a oči, umění vidět tu krásu tam, kde spoustu lidí projde bez povšimnutí. Děkuji Jitko, za krásnou procházku po Petříně......Anna
OdpovědětVymazatAničko, děkuji za návštěvu. Možná jsou fotky takové jaké jsou z toho důvodu, že chodím sama, nikam nespěchám a mám čas a chuť se dívat na obyčejné věci kolem sebe
Vymazat