Krčák

Kunraticko-michelský les, zvaný Krčák či krčský les přímo vybízí k parádní prochajdě. Kdysi dávno jsme tu bydleli nějaký čas u manželových rodičů a tak sem vedly naše časté procházky. Po letech jsem se sem vrátila, abych si omrkla, jak to tu vypadá. Sice v místech, která pamatuju jako louky už je dávno sídliště, ale les neztratil nic ze svého kouzla. Upravené cesty lemují kopce, no spíš bych řekla krpály :-) Je tu malá zoo, otevřeno několik restaurací...třeba U krále Václava či Na tý louce zelený.

místy bylo lidí jak na Václaváku

 

 

 

rybník Labuť

Park Dobeška

Od Branické skály vede nahoru na skálu docela dost schodů, ale když nás to neodradí....mně neodradí ani to, že občas lezu do krpálu téměř po čtyřech :-), můžeme se zezhora kochat pěkným výhledem na kus Prahy. Nás to neodradilo, Oskar vyběhl nahoru jako nic a já si to poctivě vyfuněla. Tam nás čekal docela hezký lesopark a malá, dřevěná vyhlídka. Tu jsme taky vyzkoušeli.

 

naproti na kopci je taková modrá věž. Nevím jak dlouho tam je, ale všimla jsem si jí před pár lety, když jsem u nás na poli lítala s Oskarem. Vrtalo mi hlavou kde asi stojí a co to vlastně je. A tak jsem pátrala a zjistila jsem, že je to vodárenská věž ...a tak už jsem se tam taky vypravila.

 

Branické skály

Kousek od rušné Modřanské ulice se tyčí Branická skála a je zajímavým tipem na prochajdu. Já jsem to spojila s očíhnutím kostela sv. Prokopa.
Branická skála je pozůstatek vápencového lomu, tam jsem to taky prolezla, jsou tu zazděné otvory, aby se nikdo nedostal do nitra. Přímo pod skalou je dřevěný kostel, kousek dál dětské hřiště a když se zdolá neskutečné množství schodů, dostaneme se do lesoparku Dobeška. A tam, na vršku skály, je maličká rozhlednička...no spíš takový širší posed :-). Je odtud pěkný rozhled.

trošku si vydechneme a příště se podíváme po schodech nahoru na vyhlídku