Rozhledna Na Vinici a viadukt Devět kanálů

Včera jsem v rámci "dovolené" jela omrknout nově postavenou rozhlednu Na Vinici v Úvalech u Prahy. Jako děti jsme sem jezdily na prázdniny k babičce a dědovi, takže jsem nejela do neznáma.
Rozhledna je vidět už z vlaku a není to k ní daleko. Cesta k ní ještě není značená, takže jsem lezla stále do kopce, samozřejmě ze dvou cest jsem si vybrala tu příkřejší.
Oficiálně je stále ještě zavřená, město se nedohodlo na smlouvě s operátorem, který tu má vysílač. Jenže jsem zjistila, že ačkoliv je oplocená, dvířka už mají pletivo rozdrbané a nejspíš lidé lezou nahoru.
A tak jsem řešila dilema...mám lézt taky nahoru, když už jsem tady? nebo si mám počkat až bude opravdu přístupná? Co když mně někdo načapá? Dokážu ze sebe udělat blbou a tvrdit, že když tam není vyloženě nalepený zákaz vstupu, že se tam může chodit dírou v plotě?
Nebudu to prodlužovat....na rozhlednu jsem si vylezla....jen ten pocit zakázaného tam byl, takže to nebylo až tak úplně v pohodě, protože jsem čekala, kdo na mně odněkud zařve.
Výhled je dobrý, ale krajina je tam placatá, takže žádné zajímavé kopce vidět nebyly.
No a pak jsem ještě šla hledat historický viadukt...o tom jsem do nedávna neměla ani páru. Taky jsem ho našla, jen jako technická památka je dost zanedbaný...tedy spíš místo pod ním....pomalu tu vzniká skládka bordelu ze zahrádek.

Na Babce podruhé

Poté, co jsem se nabažila výhledů ze skalnatého vrcholu, jsem si tak říkala, že by mně zajímalo, jak vlastně ty skály vypadají zespoda. Nevěděla jsem, jestli se vůbec někam dá slézt, ale pohodlná cestička nás tam zavedla.
A jedním slovem...i tady nádhera.

 

 

Na Babce

Babka je 506 m vysoký kopec a já ho měla v merku už vloni. To jsem nestihla, tak jsem si ho s Oskarem vyšlápla dneska. Jde se z řevnického nádraží po modré turistické značce a není to ani moc daleko. Tak 4 kilometry plus něco na vyhlídce. Jenže tam jsou skály a to je něco pro mně. Já tam nalítala určitě ještě nějaký ten kilometřík navíc. Výlet to byl parádní, toto bylo přesně to, co mám ráda....les, skály, balvany, šutry, kroucené stromy, potůček.
Už jsem si představovala, jak na Babce může být krásný podzim. A taky ty výhledy....já neumím chodit po rovině, pořád mně to táhne do kopců, na věže, rozhledny, ještěže už nevylezu na žádný strom :-)