Čertova stěna

Posledně jsem psala, že jsem na jaře byla na víkendovém výletu v jižních Čech. Jednu chvíli jsme potřebovali čučet do mapy a popřemýšlet, kudy se vydáme dál.
Zastavili jsme v takovém širokém plácku u zatáčky a já si všimla, že na druhé straně silnice jsou nějaké informační cedule. Musela jsem to jít omrknout....cedule sbírám zrovna tak jako kliky a kanály.
No a na ceduli bylo, že kousek odtud je nějaká Čertova stěna. A tak jsme se tam vydali.
Bylo to přesně podle mého gusta..

 

Vítkův Kámen

To jsme někdy na jaře vyrazili na dvoudenní výlet do jižních Čech. Jediný konkrétní cíl byl Český Krumlov, ale viděli jsme toho víc..namátkou...Třeboň, Čertovu stěnu, Nové Hrady, Prachatice, zajeli jsme kousek za hranice, objeli Lipno a tam byla v plánu rozhledna Stezka v korunách stromů....na tu jsme nakonec nešli, i když jsem se na ní těšila nejvíc....bylo už hodně hodin, do Prahy daleko a vůbec....vstupné se zdálo vysoké, ale i tak bych byla ochotná tam jít...jenže to nezáleželo na mně.
Tak snad se tam  třeba někdy ještě podívám.

zřícenina hradu Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) je nejvýše položená zřícenina hradu v Čechách...
Stojí na pravém břehu Lipna a abychom se k němu dostali, vzali jsme to přes Rakousko...

  

V Zoo

Nestíhám....jsem prostě líná psát a vkládat fotky. Pořád to odkládám a fotky se jen hromadí v Pc.
A jsem líná i jinak...dřív jsem popadla ve volnu foťák a vyrazila na lov obrázků. I tohle odkládám s odůvodněním, že jsem unavená a musím si odpočinout....to je sice pravda, ale dřív jsem odpočívala právě výletováním.
I když samozřejmě výletuju dál...i když ne už tak pravidelně.
Nedávno (zhruba před měsícem) jsem se dostala zcela nečekaně do Zoo. Jela jsem na víkend mimo město a prochajda zoologickou zahradou byl před odjezdem pěkný bonus navíc.
Od té velké povodně, kdy voda zdevastovala celou spodní část zahrady, jsem tu byla jednou....tuším že vloni ....a nedala jsem sem jedinou fotku....

takže pár fotek z letoška

 

Shinda s mládětem

 

kousek od žiraf byl tenhle mazel. Moc se mi líbil

Svatá Hora a Příbram

Tak na toto místo mám téměř nostalgickou vzpomínku....čtyři roky byla mým domovem. Čtyři báječné roky jsem tu strávila s kamarádkami na internátu.
Byl umístěn přímo v klášteře a my vlastně obývaly mnišské kobky. Na patrech byla společná umývárna, koupat se chodilo do sprch v suterénu, na každém pokoji byla kamínka a tak jsme my, čtrnáctiletá a patnáctiletá třeštiprdla, zatápěly, nosily si dřevo ze sklepa, štípaly třísky a občas lítaly po chodbě s lopatkou se žhavými uhlíky...to proto, že bylo zatopeno dřív.
Byl to hezký čas, plný bezstarostnosti a různých volovin.
Na Svatou Horu jsme se chodily v létě opalovat a učit....nebo spíš klábosit a chytat lelky.
A tak, když jsem navštívila po letech Příbram s dcerou, šla jsem se podívat ke škole a samozřejmě taky k intru. Doslal nový kabát, byly otevřené svatohorské schody a tak jsme po nich šešly dolů.
Za dob internátních byly zavřené a vchod zarostlý kopřivama.

kostel na náměstí

SEŠ, nyní obchodní akademie

Pražská ulice, co jsem se tudy nachodila

cesta na Svatou Horu

 tady u křížku jsme sedávaly a drbaly. dlážděný chodník tu nebýval, nahoru vedla jen vyšlapaná cesta. Tou zarostlou cestičkou vpravo jsme chodily na intr. Tenkrát byla určitě širší.

vypadá to, že vede po rovince, ale šlape se stále do kopce.

bývalý internát

vstup na svatohorské schody

opět bývalý internát.

a po schodech do města