pondělí 22. února 2016

Památníčky

Nedávno jsem při hrabání narazila na dva staré památníčky, tak jsem všeho nechala a vrátila se o pár desítek let zpátky do dětství...

První, žlutý, jsem pravděpodobně dostala na vánoce v roce 1971. Tipuji to z toho, že většina obrázků tam je z roku 1972 a jak si pamatuji, dárky jsme my tři děti dostávaly na vánoce, Mikuláše, sladkosti a vajíčka na velikonoce a samozřejmě na svátky a narozeniny. Během roku to byly jen sladkosti a žádné hračky.
Teď je holt jiná doba a děti se uplácejí dárky neustále...za to že jdou poprvé do školky, za to, že jdou poprvé do školy, že nebrečí ve školce, že tam snědly oběd, že mají prázdniny, že jim paní doktorka vzala krev, že jim vypadl zub, že mají první vysvědčení, první prázdniny, první já nevím co...(vidím to v práci, kdy spousta dětí dostává dárky několikrát do týdne).

Druhý památník jsem si koupila sama, přestože v tom prvním je spousta volného místa. Co mně k tomu vedlo, to už nevím...

první obrázek mi nakreslila mamka



Obrázek od babičky...pamatuji, že památníček tam ležel celé dva měsíce prázdnin...a ona neměla chvilku čas na kreslení....pořád běhala okolo nás dětí a spousty havěti na dvoře. Nakonec alespoň vystřihla růže z pohledu a napsala pár řádků...jsem za to moc ráda.
Protože děda...tak ten se tak dlouho chystal kreslit, až nakonec z toho sešlo. Děda maloval obrazy a na památníček neměl čas. Ale namaloval mi něco jiného...když jsem chodila do tanečních, bylo zvykem dávat klukům vyšívaný kapesník. A já měla ručně malované...právě od dědy.

Ještě mi tu chybí obrázek od mladšího bráchy....ať jsem listovala jak jsem chtěla, žádný mi nenamaloval...a už ani nenamaluje.

další obrázky jsou od spolužáků a spolužaček




















užalovaná jsem nikdy nebyla, přesto mám tenhle veršík v pamatníku hned 2x :-)













a rozloučení se základní školou

a co vy, jak jste na tom s památníčkem?

úterý 29. prosince 2015

Zřícenina hradu Veliš

Téměř jarní počasí mne v sobotu vytáhlo na menší výlet.
Kousek od Jičína se tyčí čedičový vrch Veliš a právě na něm kdysi dávno stával stejnojmenný hrad.
Z hradu setoho moc nezachovalo... jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem. O vzhledu hradu Veliše si můžeme učinit představu podle nejstaršího vyobrazení na pergamenovém plánu dvora Vokšice, který vypracoval v r. 1698 zemský měřič Andreas Bernard Klauser. Protože toto vyobrazení vzniklo asi dvacet let po zboření hradu, kdy ještě stály jeho podstatné části a kdy ještě žilo dosti pamětníků, lze zobrazení považovat za věrohodné. Podle této tvořila hlavní část hradu velká hranolovitá věž, krytá sedlovou střechou s cimbuřím, umístěná asi uprostřed hradního komplexu. K věži přiléhaly na západě a východě dva paláce ukončené dvěma menšími věžemi, z nichž k východní byla připojena kaple. Na severu byla předsunuta pevnostní budova s ochozem a střílnami. Přístupová cesta k západní bráně byla chráněna palisádami.
I když z hradu nezbylo téměř nic, je zezhora krásný kruhový rozhled. Dolů do "propasti" jsem se ale raději nedívala....přeci jen...bylo to o hubu.
















tady se můžete podívat na letecký pohled
http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/velis/velis_hrad.htm